Upozornění:

Všechny uvednené recepty jsou před zveřejněním testovány na lidech :-)

pátek 9. listopadu 2018

Veganská "budapešťská" pomazánka

Pokračuji ve veganské výzvě - dnes jsem si k snídani udělala "budapešťskou" pomazánku. Není vhodná jen pro vegany, ale i pro ty, kteří z různých důvodů nemohou mléčné výrobky. Potřebujeme na ní:

100 g přes noc namočených mandlí
100 g přes noc namočených slunečnicových semínek
2 červené kapie
cibuli
šťávu z půlky citronu
sůl, pepř, případně ještě sypanou papriku (sladkou či pálivou - podle chuti)
vodu podle potřeby

Papriky uvaříme v páře, případně upečeme v troubě.
Namočené mandle spaříme vroucí vodou a oloupeme.
Do mixéru dáme mandle, slunečnici, jednu papriku, citronovou šťávu, sůl a pepř a přidáme jen tolik vody, aby šlo vše rozmixovat dohladka.
Druhou papriku a cibuli nakrájíme na kostičky a přidáme do pomazánky.

Mandle a slunečnicové semínko můžeme dávat v různém poměru (podle toho, kolik kterých máme zrovna doma). Do poslední dávky jsem přidala i loupané semínko konopné (to namáčet nemusíme).


čtvrtek 8. listopadu 2018

Čokoládový tofu termix

1. listopadu jsem se připojila k třicetidenní veganské výzvě. Věděla jsem, že maso mi chybět nebude, už takhle ho jím jen párkrát do roka. Ale nebyla jsem si jistá, jak zvládnu vynechání vajíček (sbohem, má oblíbená majonézo) a také mléčných výrobků. Majonézu už jsem nahradila čočkonézou, sýrovou omáčku jsem vyrobila z uzeného tofu (až budu mít vychytané přísady, samozřejmě recepty také přidám)...No a dnes se mi podařilo vyrobit čokoládový termix.
Pro odpůrce tofu jedna informace. Ano, také mi dlouho vadila ta pachuť sóji. Pak jsem se dočetla, že jí neutralizuje citronová šťáva. Vyzkoušela jsem....a od té doby je tofu pravidelnou součástí mých pomazánek. Pokud chcete "termix" vyzkoušet, zde jsou ingredience:

2 kostky přírodního tofu
1 citron
1 tabulka (100g) vysokoprocentní hořké čokolády
1 lžíce kakaa
250 ml vody
2 lžíce preferovaného sladidla (javorový sirup, březový cukr....)
1 lžička vanilkového extraktu

Tofu jsem rozdrobila do mixéru a přidala citronovou šťávu. V trošce vroucí vody jsem rozpustila kakao, dolila horkou vodou do 250 ml a také přidala do mixéru. Kakao rozpouštím v horké vodě z toho důvodu, že pak tak nějak "nedrhne". Přidala jsem  březový cukr, vanilkový extrakt, rozpuštěnou čokoládu a mixovala dohladka. Nalila do skleniček a dala na chvíli do lednice - termix tam díky čokoládě ještě ztuhne.

úterý 21. srpna 2018

Luštěninové těsto na pizzu

Na trhu se objevuje stále více alternativních druhů mouky...kokosová, mandlová, z červené čočky, hrachová....Protože jsem zastáncem vaření z co nejjednodušších surovin, zkusila jsem péct přímo z luštěnin. A výsledek mě příjemně překvapil. Zkusila jsem červenou čočku a zelený hrách. Další experimentování bude určitě následovat. Těsto je náročné jen na čas, musíme počítat den předem s tím, že chceme udělat pizzu....samotná příprava už je potom jednoduchá. Zatím mám vyzkoušené následující poměry:

Korpus z červené čočky (bezlepkový)
150 g červené čočky (přes noc namočíme)
150 g světlé pohanky (také přes noc namočené)
2 lžíce olivového oleje
1 lžička prášku do pečiva
sůl, pepř, bazalka

Čočku a pohanku po namočení ještě jednou propláchneme, scedíme a dáme do mixéru. Přidáme olej, sůl a koření. Vody přidáme jen tolik, aby šlo rozmixovat - cca 100 - 150 ml. Nakonec vmícháme prášek do pečiva. Hotové těsto rozetřeme namočenýma rukama na naolejovaný pečící papír a obložíme podle chuti (vzhledem k tomu, že je těsto z luštěnin, obkládám už jen zeleninou, která je zrovna po ruce). Pečeme cca 30 minut na 200 stupňů. Pizza na obrázku je obložená nakrájenými paprikami všech barev, česnekem, listovou bazalkou a rajčaty. Pokapáno olejem:

Korpus ze zeleného hrachu
150 g zeleného hrachu
75 g ovesných vloček
25 g psyllia
2 lžíce olivového oleje
1 lžička prášku do pečiva
sůl, pepř, bazalka

Zelený hrách namočíme nejlépe na 24  hodin.
V mixéru rozmixujeme ovesné vločky s psylliem a přidáme prášek do pečiva.
Přesypeme do misky a vmícháme pepř, sůl a bazalku.
Hrách rozmixujeme s olejem a troškou vody a přidáme k sypkým surovinám. Promícháme a rozprostřeme namočenýma rukama na naolejovaný pečící papír. Opět obložíme zeleninou a dáme péct - na 200 stupňů cca 30 - 40 minut - do křupava. 
Na  obrázku obloženou opět česnekem, paprikou a rajčaty a pokapáno olejem: 
Další obměna je 
Hrachovo-pohankové těsto (bez lepku a bez kypřidel)
Opět je potřeba 
150 g namočeného hrachu
100 g pohanky
25 g psyllia
sůl, pepř, bazalka
2 lžíce olivového oleje
a vody jen tolik, aby šlo rozmixovat - cca 100ml

Hrách a pohanku namočíme, nejlépe na 24 hodin. Potom dáme do mixéru a s olejem a trochou vody vytvoříme těsto. Zahustíme rozmixovaným psylliem, přidáme koření a namočenýma rukama rozprostřeme v co nejtenčí vrstvě na plech vyložený pečicím papírem. Obložíme dle chuti a pečeme na 200 stupňů 45 minut.
Foto tentokrát chybí, pizza zmizela moc rychle :-)

Protlak z pečených rajčat

Když vám začínají rajčata přerůstat přes hlavu, nastává otázka, jak je zakonzervovat na zimu (ano, konzervace přichází na řadu až poté, co už vám syrová lezou i ušima a keříčky se stále činí a červenají a dozrávají....). Nejjednodušší je je celá zmrazit. Jenže kapacita mrazáku není nekonečná. Tak jsem se pustila do rajského protlaku....poučena lety minulými, kdy jsem se snažila v hrnci zkrotit prskající lávu a několik hodin střídavě přikrývala a míchala, dokud nebyla konzistence alespoň trochu protlakovitá...šla jsem na to letos jinak:

Rajčata jsem omyla a nakrájela na poloviny. Množství bylo právě tolik, aby pokrylo dva pečící plechy (víc jich v troubě nemám).
Trošku jsem je osolila a šoupla na hodinu do trouby (na horkovzduch na 180 stupňů)

Po hodině jsem scedila vypečenou šťávu. Bylo jí celkem dost, tak jsem jí v krabičce dala do mrazáku, kde bude čekat na příležitost, až budu vařit zeleninovou polévku.
Rajčata jsem přemístila do vyšší misky a tyčovým mixérem rozmixovala na kaši, kterou jsem ještě propasírovala přes hrubší cedník. Výsledný protlak jsem naplnila do skleniček a v hrnci vystlaném utěrkou nechala 30 minut probublávat. No a bylo hotovo i bez zacákané kuchyně:

neděle 27. května 2018

Seznamte se: šrucha zelná

Poslední dobou tady moc receptů nepřibývá. Důvod je jednoduchý. Jakmile se zazelenala zahrada, žádné složité vaření není potřeba. Prostě vylezu na zahradu, omrknu, co je zrovna potřeba zpracovat a kombinuji s aktuálním stavem spíže....a výsledkem je většinou salát :-) Ingredience do mísy vrstvím podle chuti a aktuálního stavu spíže: listové saláty, bylinky všeho druhu, ředkvičky, přidám uvařené luštěniny, nakrájený sýr nebo vajíčko (ne najednou - vždy jen jeden druh bílkoviny) a pokapu takovou univerzální zálivkou z oleje, citronové šťávy a koření.
To, že do salátu občas přihodím i nějaký ten plevel už si okolí zvyklo.
Ale zjistila jsem, že člověk se pořád učí. Až letos na jaře jsem čistě náhodou narazila při čtení článku o omega-3 mastných kyselinách na zmínku, že hodně (a možná ještě trochu víc) jich obsahuje šrucha zelná. Šrucha zelná? Co to proboha je? To neznám. Tak jsem začala pátrat.
A překvapením mi padla brada na hrudník...ten protivný plevel, kterého se nemůžu ve skleníku zbavit a na záhonech se mi vytrvale množí se dá jíst?! A ještě je to zdravé? Pro jistotu jsem téměř půl dne hledala podrobné fotky, popisy, možnosti záměny (ano, vždycky mi to bejlí přišlo na pohled jedovaté, podezřelé, divné....), zjišťovala, jak to chutná...a nakonec jsem se rozhodla riskovat život a jeden lísteček utrhnout a ochutnat. A světe div se - ono to bylo i dobré - takové slano-nakyslé, stačilo by to jen hodit na chleba s máslem a dobrota je na světě. Druhého dne jsem se ve zdraví dožila, takže šrucha zelná byla zařazena do jídelníčku a vzata na milost i ve skleníku. Máslovým dýním tam nepřekáží, ony jí zatím taky ne, tak se jí tam opravdu daří. Chtěla jsem pro vás vyfotit bylinku, jak jí možná znáte líp - malinkou, plazivou, s načervenalým stonkem - ale takovou tu už nemám. Všechny mnou opečovávané exempláře už jsou div né rozměrů keříčku. Ale dobré jsou stále, Jen u těch starších rostlinek je lepší stonky odstranit a shrnout si proti směru růstu do salátu jenom lístky.
Tak se rozhlédněte po zahradě, jestli vám tam také někde neroste....a dobrou chuť!



pondělí 2. dubna 2018

Slaný bezlepkový velikonoční beránek

Pekla jsem tentokrát ve formě na beránka, ale recept je vlastně bezlepková jarní nádivka, na kterou potřebujeme: 

100 g lněných semínek (ideálně zlatých)
300 g máslové dýně
1 uzený tempeh (případně uzené tofu) - cca 190 g
25 g psyllia
90 g slunečniových semínek
5 vajec
vrchovatá hrst zelených bylinek (kopřiva, petržel)
sůl, pepř, muškátový květ
1 bezlepkový prášek do pečiva

Lněná a slunečnicová semínka a psyllium společně najemno rozmixujeme..
Přesypeme do mísy, přidáme prášek do pečiva. Do mixéru dáme oloupanou syrovou dýni nakrájenou na kousky, sůl, koření a vajíčka. Rozmixujeme dohladka, přilijeme k sypkým přísadám, přidáme ještě nasekané natě a nastrouhaný tempeh.
Ve formě na beránka pečeme v troubě vyhřáté na 170 stupňů cca hodinu a půl:

pátek 2. března 2018

Zimní zeleninový salát s fazolemi

Tenhle salát si ráda nosím do práce, protože ho nemusím ohřívat a skvěle díky fazolím zasytí..
Potřebujme na něj:

1 brokolici
4 mrkve
3 cibule (plus lžíce tuku na její osmažení)
větší fazole (bílé nebo barevné)
šťávu z půlky citronu
1 lžičku mletého hořčičného semínka
půl lžičky mletého pepře
bobkový list
sůl

Fazole přes noc namočíme a uvaříme s bobkovým listem doměkka (většinou vařím větší množství a z vývaru a části fazolí udělám polévku. Na salát jich použiji tak 300 g)
Horké fazole osolíme, přidáme šťávu z citronu a promícháme.

Mrkev a brokolici uvaříme v páře a nakrájíme na kousky

Cibuli nakrájíme na kostičky a osmažíme do zlatova na oleji. Před koncem smažení přisypeme mleté hořčičné semínko a pepř a necháme rozvonět. Zalijeme cca půl dl vody a necháme přejít varem.

Všechno smícháme a necháme odležet v lednici:



pondělí 26. února 2018

Zapečená zelenina

Mám ráda zeleninu s vejci na tisíc způsobů. Ať už v nejjednodušší verzi á la květák jako mozeček, nebo třeba jako frittatu. Ale když potřebuji udělat větší množství, je lepší vše zapéct v troubě. Sklidila jsem větší množství kadeřávku, tak šup s  ním na pekáček (protože je mi jasné, že kadeřávek se běžně v obchodě moc nevidí, lze samozřejmě použít i normální zimní kapustu).

Takže potřebujeme:
mísu kadeřávku (nebo menší hlávku kapusty)
sáček mražené zeleninové směsi (mrkev, hrášek, kukuřice)
6 - 8 vajec (podle velikosti pekáčku)
2 velké cibule a
trošku tuku na její osmažení
lžíci mletého kmínu
sůl, pepř a muškátový květ

Cibuli nakrájíme na kostičky a necháme jí zezlátnout na tuku na pánvi. Před vypnutím ještě přisypeme kmín a necháme ho rozvonět.
Kadeřávek (nebo kapustu) nasekáme na co nejjemnější kousky (za syrova).
V míse smícháme kadeřávkovou drť, osmaženou cibuli, koření, balíček mražené zeleniny a syrová vejce.
Vše vylijeme do pekáčku na pečící papír a necháme zapéct při 180 stupních cca 45 minut. 

Bazalka v oleji

Ano, vím. Na zahrádce teď téměř nic neroste, natož teplomilná bazalka, tak proč se zabývat tím, jak jí konzervovat. Jenže....Dnes jsem z ledničky vytáhla poslední skleničku naložené bazalky v olivovém oleji a tak jsem se při tom zamyslela, jak jsem jí vlastně dělala. Mrknu na blog - recept nikde. Pak jsem si vzpomněla, že jsem recept nechtěla dávat do placu, dokud ho nemám vyzkoušený. Ale teď už vím, že takhle naložená bazalka nejen vydrží (minimálně do konce února, ale určitě i déle), ale že i skvěle chutná.
V létě jsem část automaticky sušila. Jenže sušená a čerstvá bazalka - to je prostě jiná chuť, jiné využití.
Část jsem zmrazila a při té příležitosti zjistila, že mráz bazalce moc nesvědčí. Ano, vydrží, ale po rozmrazení rychle změní barvu, zblátovatí...
Ale tahle konzervovaná si původní barvu téměř uchová (jen malilinko ztmavne, ale určitě nezhnědne), navíc díky soli a oleji získá i výbornou chuť a dá se nakrájet do salátu v množství větším, než malém. A to mohu potvrdit i přesto, že olivový olej jinak opravdu nevyhledávám (snažím se, ale prostě to stále nejde). Ale v téhle kombinaci...no, vyzkoušejte sami:

Potřebujete jen čerstvě natrhanou bazalku, sůl a olivový olej.
A skleničky vypařené vařící vodou, abychom případně zlikvidovali všechny záškodníky ve skleničce na naší úrodu číhající.

Bazalku omyjeme a otřepeme. Do skleničky střídavě dáváme vrstvu listů, přiměřeně osolíme, znovu lístečky...Když je sklenička plná, zalijeme vše olivovým olejem tak, aby byla veškerá bazalka schovaná pod hladinou, zavíčkujeme a strčíme do chladničky:


Olej sice v chladu částečně zatuhne, ale při pokojové teplotě samozřejmě zase povolí a lístečky můžeme používat nakrájené do salátů, nebo z  nich i v zimě vyrobit čerstvé domácí pesto.

sobota 24. února 2018

Dýňový "kuskus"

Ne, tohle není kuskus s dýní. Tohle je "kuskus" z dýně. Ten květákový jsem už několikrát vyzkoušela, ale přece jen - ve špajzu ještě stále čekají na svou příležitost dýně. Ty mají na rozdíl od květáku tu výhodu, že jsou stále po ruce a nemusí se vozit z města. Takže jsem postupně vyzkoušela dýni  máslovou i dýni hokaido a můžu říct, že se hodí k tomuto zpracování obě. Základní postup je u obou stejný. Dými omyjeme, semínka vydlabeme, máslovou oloupeme (u hokaida tenhle krok odpadá) a nakrájíme na kostky.
Kostičky vhodíme do sekáčku a nasekáme nadrobno.
Na pánvi si necháme zesklovatět cibuli, přisypeme dýňovou drť, osolíme a mícháme, dokud dýně nezměkne - je to během chvilky. Takhle nám vznikne základní "kuskus", který si dále smícháme s tím, s čím jsme zvyklí - se zeleninou, osmaženým tempehem - prostě s tím, co zrovna lednice či spíž dá. Tady jen pro inspiraci kuskus z máslové dýně se zeleninou:
a tady z dýně hokaido s kozím sýrem - připraveno v krabičce k obědu do práce: 

Salát z naklíčené čočky

Venku mrzne, jen praští, na zahradě se klepe zimou jen kadeřávek a v zemi zamrzlé topinambury. Ve sklepě zásoby zeleniny pomalu dochází. A protože nechci být odkázána jen na supermarketovou zeleninu, tak prostě pěstuji na kuchyňské lince. Pěstování klíčků má obrovskou výhodu. Nepotřebujete zahradu, ani balkon, ani truhlík....dokonce ani nemusíte být žádný zahradník. A přesto můžete téměř každý den sklízet. U nás doma dneska dorostla čočka:
Pokud ještě nepatříte ke "klíčitelům" a nemáte svou oblíbenou metodu, tady se můžete podívat, jak klíčím já - jednoduše na cedníku pod utěrkou: http://ceskyflexitarian.blogspot.cz/2015/06/jak-si-doma-vypestovat-klicky.html
No a když máme klíčky takhle vypěstované, stačí k nim přidat trošku další zeleniny, kterou máme zrovna doma, dochutit a máme zdravý salát. Tady jsem smíchala:

naklíčenou čočku
červenou papriku
svazek zelené petrželky
zbyteček domácí majolky
sůl, pepř

a je hotovo: 

úterý 20. února 2018

Zelí zapečené s tempehem (à la šunkofleky)

Tak takhle to dopadá, když dostanete chuť na šunkofleky, ale fleky nesmíte a šunku nejíte...A co nakonec zjistíte? No přece, že tahle úprava vám chutná lépe, než originál.
Pokud chcete zdravou bezlepkovou vegetariánskou variantu vyzkoušet, stačí vám k tomu málo:

1 menší hlávka bílého zelí (cca 1 kg)
1 uzený tempeh (190g)
2 velké cibule
20 g přepuštěného másla
4 vejce
sůl, pepř a muškátový oříšek

Zelí rozkrájíme na čtvrtky a uvaříme v páře do poloměkka. Trvá to cca 20 minut. Než se zelí uvaří (nebo upaří?), nakrájíme na kostičky cibuli a tempeh. Osmažíme společně na přepuštěném másle (částí másla nejdříve vymažeme menší pekáček).
Uvařené zelí nakrájíme na čtverečky a v míse smícháme s osmaženou cibulí, tempehem, kořením a vejci. Vše pořádně promícháme a vysypeme na pekáček. Povrch uhladíme a pečeme v troubě vyhřáté na 180 stupňů 30 minut na horkovzduch. Podávat můžeme třeba s marinovanou červenou řepou (na tu najdeme recept zde:https://ceskyflexitarian.blogspot.com/2018/02/marinovana-cervena-repa.html  )

Marinovaná červená řepa

Červenou řepu mám moc ráda. Jím zavařenou, pečenou, vařenou, kvašenou, v karbanátcích, v polévkách...Poslední dobou jsem jí objevila i v syrové podobě. Zkouším marinovat ve všem možném, zatím vede v téhle úpravě. Potřebujeme na ní:

1 středně velkou červenou řepu
1 větší pomeranč
2 lžíce oleje z vlašských ořechů
sůl

Základem je řepu nakrájet na co nejtenší plátky. Pokud nemáme ten správný krouhač, dá se prostě nakrájet i škrabkou na brambory. Nebudeme mít sice úhledné plátky, ale proč si nepochutnat na širokých nudlích.
Nakrouhanou řepu promícháme se šťávou z pomeranče, olejem a solí a necháme v lednici přes noc uležet. A pak už se jen divíme, proč jsme doposud jako přílohu používali jen řepu nakládanou.

pondělí 27. listopadu 2017

Fazolová pomazánka se žampiony

Konzervy používám vyjímečně. Ale občas se hodí mít doma pár plechovek s luštěninami, když zrovna není čas je vařit, nebo potřebujeme jen malé množství. A tak dnes vznikla z máslových konzervovaných fazolí rychlá pomazánka (samozřejmě, když je čas, je možné si fazole uvařit doma)

1 plechovka bílých máslových fazolí (nebo 180 g vařených)
100 g žampionů
100 g cibule
3 lžíce oleje - 1 na osmažení žampionů, 2 rozmixovat do pomazánky
sůl, pepř, mletý kmín, muškátový květ, mletý koriandr

Žampiony očistíme, nakrájíme na plátky a na 1 lžíci oleje osmahneme, podlijeme vodou a podusíme doměkka (cca 5 minut).
Cibuli nakrájíme na kostičky a nasucho opražíme na teflonové pánvi dozlatova. Potom podlijeme troškou vody a také cca 5 minut podusíme doměkka, dokud se voda nevyvaří.
Fazole scedíme a rozmixujeme s cibulí, kořením, polovinou žampionů a olejem dohladka. Druhou polovinu žampionů nadrobno nasekáme a vmícháme do pomazánky.

neděle 26. listopadu 2017

Fazolový salát s mrkví

To když potřebujete do práce krabičku s něčím, co zrovna nemusíte ohřívat. Řeším to různými saláty, v létě zeleninovými, na podzim a v zimě luštěninovými a z tepelně upravené zeleniny. Dnes byl salát fazolovo-mrkvový. Množství přísad si můžeme upravit podle vlastní chuti
Použila jsem:

vařené bílé fazole
v páře uvařená mrkev
stroužek česneku
pořádná hrst zelené petrželky (stále se na záhonku drží)
sůl, pepř
olej
pálivá paprika
jablečný nebo umeocet (v případě umeocta vynecháme sůl)

Vše smícháme dohromady a máme hotovou svačinu do práce. Ideální příloha je domácí kváskový žitný chléb:

Guláš s tempehem

Nedávno jsem objevila tempeh. Přiznávám, zachutnal  mi víc, než tofu a tak ho občas zařazuji do jídelníčku. Tentokrát jsem ho přidala do guláše. Taková vegetariánská kombinace buřtguláše a segedínu. Potřebovala jsem na něj:

1 balení tempehu (cca 200 g)
500 g kysaného zelí
3 větší mrkve
3 větší brambory
3 cibule
1 lžíce tuku podle preferencí (použila jsem ghí)
česnek podle chuti
pepř
sladká a pálivá paprika
kmín
sůl
1 lžíce domácí "vegety" (sušená rozmixovaná zelenina) - možno nahradit sušeným bujónem Würzl bez droždí
1 lžíce kukuřičné hladké mouky

Kysané zelí jsem dala vařit do vody a přidala na kostičky nakrájené brambory a na čtvrtkolečka nakrájenou mrkev. Cibuli jsem nakrájela na kostičky a nasucho opražila na teflonové pánvi. Když byla světle hnědá, přidala jsem kmín, ještě chvilku opražila, nakonec zasypala sladkou i pálivou paprikou a vše spolu s prolisovaným česnekem, pepřem a solí přidala do hrnce Nastavila jsem časovač na 20 minut a mezitím si na pánvi na lžíci tuku osmažila na drobné kostičky nakrájený uzený tempeh. Přidala jsem do hrnce se zeleninou, přidala ještě lžíci domácí "vegety" a lžíci kukuřičné hladké mouky a za chvíli bylo hotovo. Druhý den, uleželý, byl guláš ještě lepší:

čtvrtek 16. listopadu 2017

Pomazánka ze sojových bobů

Podobnou pomazánku jsem dříve dělala z tofu, ale protože jsem si dneska uvařila víc sojových bobů, než jsem potřebovala, udělala jsem jí tentokrát rovnou z bobů. Sojové  boby jsem přes noc namočila a poté vařila v tlakovém hrnci cca 45 minut spolu s malou feferonkou. Místo ní můžeme samozřejmě k bobům přidat podle chuti chilli koření. Ani feferonka, ani chilli nejsou nutné, ale osobně je tam přidávám, protože v chladných dnech nás zahřejí.

300 g vařených sojových bobů
150 g cibule
150 g červené papriky (= 1 větší)
1 větší rajský protlak nebo 250 ml pasírovaných rajčat
2 lžíce oleje
1 lžíce sojové omáčky Tamari
sůl a pepř dle chuti

Na pánvi si nasucho do zlatova opražíme na kostky nakrájenou cibuli, přidáme nakrájenou červenou papriku a pasírovaná rajčata (nebo rajský protlak zředěný troškou vody).
Pod pokličkou dusíme, dokud nám nezměkne paprika - cca 10 minut.
Nakonec rozmixujeme hotovou směs se sojovými boby, olejem, sojovou omáčkou. Podle potřeby přisolíme a opepříme.
Nejlépe chutná po rozležení druhý den:

Další drobná obměna pomazánky - použijeme více papriky, vynecháme rajský protlak a sojovou omáčku a přidáme při mixování lžíci lecitinu: 

pátek 3. listopadu 2017

Zelný salát

Je tady podzim a čas na změnu. Letní saláty z rajčat, paprik a cukety vystřídají saláty z další sezónní zeleniny - řepný, mrkvový, celerový....a samozřejmě zelný.
Zelný salát jsem zkoušela mnohokrát. Z kysaného zelí slavil úspěch v mnoha podobách, ale ze syrového jsem stále nevěděla, jak na něj. Buď chutnal prostě jako tvrdé nakrájené zelí v nálevu, nebo jako špatně uvařené zelí...prostě jsem se přesvědčovala, že je v zimě zdravý, ale nepochutnala jsem si na něm. A tak jsem začala po internetu pátrat po takovém tom "hospodském", který nám v každé druhé restauraci přidají na talíř jako ozdobu, součást oblohy...a přesto chutná i samotný.
Pátrala jsem, zkoušela jsem a  nakonec jsem musela i ustoupit ze svých zásad a použít klasický cukr. Ale protože cukr používám vyjímečně a pouze jako koření, moc si s tím vynuceným kompromisem hlavu nelámu. Jedna lžíce za měsíc zase není tak moc. Takže pokud se zelným salátem máte dosud podobné zkušenosti jako já, vyzkoušejte salát v téhle úpravě:
Rozpočet je na půl velké hlávky zelí
Dále si připravíme:
1 dl vody
3 lžíce octa
3 lžíce oleje
1 rovnou lžíci cukru
křen podle chuti (cca vrchovatá lžíce nastrouhaného)
sůl a pepř

Zelí nakrájíme na jemné proužky, osolíme, pořádně promícháme a necháme asi hodinu v míse odstát.
Během této doby zelí změkne a slehne.
V malém kastrůlku svaříme vodu, ocet, cukr a olej a vroucí nalijeme na zelí. Přidáme pepř a nastrouhaný křen, pořádně promícháme a necháme v lednici odležet:
Pro změnu můžeme do hotového salátu přidat třeba nastrouhanou mrkev:

Sýrové krutony

Už jste ochutnali sýrové krutonky, známé také pod názvy Käsepops, Cheesepop, nebo třeba sýrový snack? Že ne? Je nejvyšší čas to napravit. Ať už potřebujete jen něco křupavého na zub, nebo třeba nízkosacharidové krutony do salátu, vložku do krémové polévky...ve všech těchto případech jsou tyhle křupinky výbornou volbou.
Jejich příprava je jednoduchá Stačí jen sýr......a hromada trpělivosti.
Původní recept jsem našla na youtube a první informace byla: sušit čtyři dny. Nakonec se mi dobu přípravy podařila zkrátit na den jeden, ale nechám na každém, kterou variantu zvolí. Každopádně výsledek chutná ve všech případech. 

Takže....nejprve si pořídíme sýr (v mém případě goudu). 
Pokud máme dost trpělivosti, můžeme koupit
goudu vcelku - tu krájíme na krychličky o hraně cca 0,75 cm, a sušíme na papírové utěrce 4 dny - prostě dokud úplně  neztvrdne.

Jsme-li trpěliví o něco méně, pořídíme si sýr plátkový, nakrájíme na kostičky podle svého uvážení - zkoušela jsem 
1 x 1 cm. Protože plátkový sýr lépe schne, stačí nám na vyschnutí 48 hodin.

A jestliže trpělivostí zrovna neoplýváme, necháme nakrájený sýr schnout na radiátoru - v tom případě je připravený za 24 hodin. Během doby, kdy nám sýr schne, se můžeme tvářit, jako když tam sušíme klasické flíčky. Vypadá to skoro stejně :-)

Vyschlý sýr dáme na pečící papír na plech a vložíme do předem rozehřáté trouby - při horním a spodním ohřevu na teplotu 240 stupňů, při horkovzduchu stačí 220 stupňů a necháme 3 minuty. Toť vše. 
Vlastně ne....ještě upozornění - sýr skáče podobně jako popcorn, proto se budeme snažit mu v tom zabránit dalším plechem, zasunutým do trouby o patro výš.
Když máme krutonky hotové, necháme je vychladnout a schováme je před dalšími členy rodiny, jinak nám z nich během krátké chvilky zbude jen takhle  malá hromádka: 



neděle 22. října 2017

Pomazánka ze sojových bobů (falešná škvarková)

Uvařila jsem si půl sáčku sojových bobů, abych mohla udělat bezlepkové těsto na pizzu, ale zjistila jsem, že jich je nějak moc, tak jsem z poloviny vytvořila pomazánku. Inspirovala jsem se běžně prodávanou vegetariánskou škvarkovou. Tu jsem si koupila ve vegetariánském koutku a až poté zjistila, že obsahuje pšeničnou mouku, kterou už dlouhé roky nemohu. Proto jsem se rozhodla jí vytvořit doma, jen nevím, jestli chutnají stejně, koupenou bohužel neochutnám.
Na tu domácí jsem potřebovala:

250 g předem uvařených sojových bobů (vaříme 30 minut v tlakovém hrnci po předchozím namočení)
2 lžíce oleje
1 lžíci lahůdkového droždí
1 lžíci sojové omáčky Tamari
1 rovnou lžíci dijonské hořčice
sůl a pepř podle chuti
cibulové "škvarky" - 150 g cibule nakrájené na kostičky a osmažené na 1 lžíci oleje do světle hněda

Sojové boby rozmixujeme s olejen, sojovou omáčkou a hořčicí do hladka. Přendáme do misky a vmícháme lahůdkové droždí, osmaženou cibuli a dochutíme pepřem a solí.

Červená řepa po burgundsku

Takže své loňské podzimní recepty jsem už skoro všechny "otočila", tak jsem sáhla pro inspiraci do Vegetariánské kuchařky. Červené řepy je stále ještě i na záhonku plno, tak dnes byla řepa po burgundsku. Na tuhle dobrotu jsem potřebovala:

500 g červené řepy
400 g mrkve
250 g žampionů
250 ml suchého červeného vína
250 ml vody
1 velkou cibuli
4 stroužky česneku
4 lžíce olivového oleje
tymián a rozmarýn (pokud máme, raději čerstvé), 3 bobkové listy, mletý pepř
1 malý rajský protlak, nebo odpovídající množství pasírovaných rajčat (mám domácí, dala jsem cca 200 ml)
1 lžička Solamylu nebo kukuřičného škrobu
sůl

Cibuli oloupeme a nakrájíme na půlkolečka. Dáme do hrnce na 2 lžíce olivového oleje a pomalu smažíme. Mezitím si očistíme a nakrájíme červenou řepu (podle velikosti na čtvrtkolečka, nebo na výseče) a přihodíme jí k cibuli. Poté přidáme na šikmé špalíčky nakrájené mrkve, rajský protlak a koření, podlijeme vínem a vodou, osolíme a ještě přidáme rozmáčknuté stroužky česneku. Pod pokličkou pomalu dusíme.
Mezitím si očistíme žampiony, nakrájíme je na silnější kolečka a na pánvi je osmahneme do zlatova na zbylých 2 lžících oleje. 
Do řepy je přidáme po 30 minutách společně se Solamylem rozmíchaným v trošce vody. Vaříme ještě 10 minut. 
Podáváme s bramborovou kaší: 


pátek 1. září 2017

Dýňové pesto

Tohle pesto je určené k rychlé spotřebě. Můžeme ho namazat na chleba, smíchat s praženou cuketou...
Na jeho výrobu je potřeba:

50 g dýňových semínek
20 g petrželové natě
20 g bazalky
60 g dýňového oleje
sůl
stroužek česneku

Dýňová semínka rozmixujeme (používám tříštivý kávomlýnek). V sekáčku rozmixujeme omyté bylinky, olej a drť z dýňových semínek. Osolíme a přidáme prolisovaný stroužek česneku:

neděle 27. srpna 2017

Bagetky z dýně hokaidó

Zpracovávám nejvíc to, co zrovna roste na zahrádce. A protože teď je sezóna dýní hokaidó, jsou i dnešní bagetky právě z nich. Dávka je na 4 malé bagetky.

Potřebujeme na ně:

250 g dýně hokaidó (neloupaná tvrdší část, měkkou část se semínky odstraníme)
50 g lněných semínek
20 g psyllia
4 bílky
1 lžička bezlepkového prášku do pečiva (s vinným kamenem)
1 lžička vinného octa
1 lžička kmínu
půl lžičky soli

Rozixujeme lněné semínko spolu s psylliem. Smícháme se solí, práškem do pečiva a kmínem.
Přesypeme do mísy a do mixéru dáme dýni nakrájenou na kousky, bílky a ocet a rozmixujeme dohladka.
Všechno smícháme dohromady, necháme chvilku odstát a namočenou rukou vytvarujeme 4 bagetky, které pečeme na pečícím papíru v troubě vyhřáté na 180 stupňů cca 40 minut. Necháme je vychladnout na plechu, aby se nestrazily. Fotka je z přípravy svačiny do práce, aby bylo vidět, jaké jsou bagetky na řezu:




úterý 15. srpna 2017

Dýňový chlebík

Občas si upeču pečivo s nižším obsahem sacharidů. Většinou z tvarohu, vajec, psyllia a semínek. Ale tentokrát jsem potřebovala pečivo bez mléčných výrobků. A co čert nechtěl, potřebovala jsem zrovna spotřebovat malý zbytek máslové dýně, ze které jsem dělala polévku. Tak jsem místo tvarohu použila dýni a ono to vyšlo:

100 g lněných semínek
25 g psyllia
50 g slunečniových semínek
40 g dýňových semínek
4 vejce
1 rovná lžička soli
1 bezlepkový prášek do pečiva
260 g máslové dýně

Lněná a slunečnicová semínka a psyllium společně najemno rozmixujeme..
Přesypeme do mísy, přidáme prášek do pečiva. Do mixéru dáme dýni nakrájenou na kousky, sůl a vajíčka. Rozmixujeme dohladka, potom na pár vteřin necháme nasekat také dýňová semínka.
Smícháme všechny přísady dohromady, necháme pár minut nabobtnat, dokud těsto nezhoustne.
Namočenýma rukama vytvarujeme 2 menší bochníčky. Pečeme na pečícím papíru v předem vyhřáté troubě na 170 stupňů cca 1 hodinu.

sobota 12. srpna 2017

Kaše z cukety a dýně hokaido

Dnes jsem dostala chuť na kaši. Z nových brambor by to nebylo to pravé, tak jsem se porozhlédla po zahradě a vytvořila kaši novou, dýňovo-cuketovou.

Je na ní potřeba:
1 díl cukety
1 díl dýně hokaido
máslo (nejlépe přepuštěné)
sůl, muškátový květ, pár stroužků česneku

Hokaido umyjeme, vydlabeme středy a dýni nakrájíme na větší kostky. Dáme vařit do páry (používám normální pařáček na knedlíky). Po 5 minutách přidáme oloupanou cuketu (pokud nejsou semínka tvrdá, tak jí nevydlabáváme).
Po dalších 5 minutách obě dýně přendáme do vyššího hrnce, přidáme máslo, sůl, muškátový květ a rozmixujeme ponorným mixérem. Přidáme česnek podle chuti a můžeme podávat.

úterý 4. července 2017

Letní snídaně

Léto začalo. Pro mě začíná léto, když vyjdu ráno na zahradu a najdu tam téměř celou snídani. Když se zrovna "nenapasu" na černém rybízu či luscích zeleného hrášku, tak alespoň sklidím, vrátím se do kuchyně a za chvilku je snídaně na stole.
Dneska jsme našla kromě cukety a hromady zelené petrželky i první rajče. Tak šup s tím na talíř.

Dohromady na 1 porci potřebujeme:
1 menší cuketu (tahle měla cca 350 g)
1 rajče
hrst zelené petrželky
2 vejce
1 lžičku olivového a 1 lžíci dýňového oleje (samozřejmě výběru olejů se meze nekladou)
špetku chilli koření
sůl

A zapomněla jsem dodat - k tomu všemu potřebujeme kvalitní pánev s nepřilnavým povrchem. Ta nám zaručí opravdu kvalitní výsledek.
Cuketu omyjeme a nakrájíme na "trojúhelníčky". Na pánvi rozpálíme lžičku oleje a vsypeme na ní cuketu - pozor, nesolíme. Pokud bychom osolili, cuketa pustí vodu a změkne, ale neosmaží se. Za občasného promíchání necháme cuketu zezlátnout.
Poté promícháme s nasekanou petrželovou natí a pokapeme dýňovým olejem.
Teprve na talíři malinko osolíme.
Podáváme s volskými oky uvařenými v páře (před vařením posypeme chilli kořením a osolíme) a další zeleninou (v mém případě  s rajčetem):



Jak ušetřit místo v mrazáku

Mrazím často, mrazím ráda. Zahrádka se probudila a plodí a plodí. Dříve jsem drobné ovoce mrazila v krabičkách....ale: praskají, je jich potřeba opravdu hodně...Tak jsem začala mrazit v sáčcích. Ale...je to tak trochu neskladné. A tak jsem si obě tyhle metody trošku zkombinovala. Naplním do krabičky a zmrazím v sáčku.
Jak na to?
Připravíme si mikrotenové sáčky - předem je polepíme nálepkami (pravda, na tom budu muset ještě trošku zapracovat :-)  )
Najdeme si vhodnou krabičku - klidně papírovou, řídíme se jen tvarem.
Do krabičky vložíme mikrotenový sáček se štítkem:
 Naplníme ovocem:
Vzduch ze sáčku ústy pořádně vysajeme a sáček zauzlujeme (ne, moderní vakuovačky opravdu nepoužívám :-)  ) Vyjmeme z krabičky a hotovo. Kvádříček nám krásně drží tvar a v mrazáku se dají balíčky rovnat jako cihličky:

pondělí 26. června 2017

Kopřivovo-bazalkové pesto

Po dobu naší dovolené si zahrada rostla a bujela, jak se jí zachtělo. Rostlo všechno...cukety, bylinky...a samozřejmě hlavně plevel. Tomu se bez dozoru dařilo nejvíc Tak jsem se na to vrhla od kraje. Bazalka už šla do květu, potřebovala ostříhat. Chtěla jsem udělat na zkoušku pesto a začala jí mezi plevelem hledat. Ale takové ty maličkaté všudypřítomné kopřivy jí začaly bránit. Párkrát jsem se spálila..a pak se rozhodla, že je prostě sklidím taky. Na špenát jich bylo málo, ale protože jsou zdravé, bylo mi líto je hodit jen tak na kompost. A tak šly do pesta s bazalkou. A tahle kombinace mě mile překvapila. Příště už je budu snad vyhlížet. Na pesto je potřeba:

60 g bazalky
60 g mladých kopřiv
60 g slunečnicových semínek
60 g olivového oleje + trošku na zalití hotového pesta
30 g parmazánu (Gran Moravia)
4 stroužky česneku
sůl

Kopřivy omyjeme a povaříme 1 minutu ve vodě. Zchladíme studenou vodou a necháme na cedníku okapat.
Bazalku omyjeme a blanšírujeme, aby si zachovala zelenou barvu i při zpracování (přelijeme vroucí vodou a ihned zchladíme ve studené vodě - pokud bychom bazalku nechali ve vodě déle, zhořkla by).
Slunečnicová semínka opražíme na sucho na pánvi do zlatova.
Do nádoby dáme bylinky, slunečnicová semínka, česnek nakrájený na plátky, nastrouhaný sýr a zalijeme olejem. Rozmixujeme ponorným mixérem - jen tak, aby bylo najemno nasekáno, ne úplně "na kaši". Případně dosolíme, dáme do skleničky a povrch zalijeme olivovým olejem.

Pesto můžeme používat do salátů, na pečenou zeleninu, jako dip k zelenině nebo jako pomazánku:







pátek 16. června 2017

Cuketa se sýrem

Na zahrádce začaly plodit cukety. Takže teď budou na pořadu dne dost často. Nejoblíbenější je u nás stále cuketová smaženice, ale nepřestávám zkoušet nové a nové variace. Poslední vyzkoušená je jednoduše opečená cuketa se sýrem. Pokud je cuketa větší, vydlabeme jadérka a nakrájíme jí na špalíčky. Smícháme koření podle chuti, přidáme nastrouhaný výrazný sýr, cuketu v tom obalíme a upečeme v troubě:

Menší cuketu můžeme pro změnu nakrájet na kolečka, opéct na přepuštěném másle na pánvi z obou stran a nakonec na každé kolečko položit půl plátku tatranské rolky nebo parenice a počkat, až se rozpustí:

Celerové placičky se sýrem

V chladničce mi zbyl ještě celer. Přes léto ho moc nepoužívám, jeho sezóna přijde zase na podzim, ale celerové placičky nakonec skvěle doplnily salát z čerstvých surovin ze zahrady.
Jsou jednoduché, je na ně potřeba jen

350 g celeru
350 g goudy nebo eidamu (40 %)
2 vejce
koření podle chuti - použila jsem domácí grilovací
pepř a špetka soli (opravdu jen špetka, sýr je slaný dost)

Celer a sýr buď nastrouháme (lépe pak drží tvar), nebo nasekáme v sekáčku (je to rychlejší, ale výsledné placičky jsou nižší).
Promícháme s vejci a kořením a uděláme na pečící papír na plech 12 kopečků (klidně vyšší, trošku se roztečou).
Pečeme v troubě vyhřáté na 200 stupňů 40 minut - v polovině pečení otočíme.

úterý 13. června 2017

Květákový kuskus se zeleninou

Původně jsem chtěla vyzkoušet, květákovou "rýži". Jenomže květák se v mžiku v sekáčku rozdrtil tak nadrobno, že z toho byl "kuskus". Ale myslím, že na chuti mu to vůbec neubralo. Pokud chcete tenhle zdravý kuskus vyzkoušet, připravte si:

Na kuskus
300 g syrového květáku
půl lžičky kurkumy
10 g přepuštěného másla
2 stroužky česneku
sůl
Na zeleninovou směs
Sezónní zeleninu podle vaší chuti a preferencí - já jsem použila půlku červené papriky, plátek máslové dýně, cibuli, kousek malé cukety
čerstvé nebo namočené houby (měla jsem hrstičku sušených shitake)
kousek zázvoru
20 g přepuštěného másla

Květák si nakrájíme na menší kousky a rozsekáme v sekáčku s s-noži. Na pánvi rozehřejeme přepuštěné máslo, přidáme rozsekaný květák a přisypeme kurkumu a sůl. Necháme chvilku osmahnout - jen aby se rozpustila kurkuma, přidáme prolisovaný česnek a pak přilijeme čtvrt hrnku vody a necháme odkryté, aby se nám voda vyvařila - občas zamícháme. Trvá to tak 3 - 5 minut. Jakmile je kuskus sypký, je hotovo.

Mezitím si na druhé pánvi na přepuštěném másle osmažíme nakrájenou cibuli a postupně přidáváme nakrájenou zeleninu, kterou zrovna máme. Nakonec přidáme nastrouhaný zázvor, osolíme a počkáme, až všechno změkne - jen tak do křupava

Můžeme ozdobit jedlými květy - tentokrát jsem použila měsíček:

čtvrtek 8. června 2017

Inspirace z mrazáku

Už jste si jistě všimli, že moje recepty jsou většinou ze sezónní zeleniny. Ale když té zeleniny venku moc neroste, používám i zeleninu a ovoce v mraženém stavu. Většinou je to z mých vlastních zásob, ale ty také nejsou bezedné. Proto, když dojdou, vrhám se i na mrazící boxy v obchodech. Mezi mé oblíbené patří výrobky od české firmy DIONE
Jsou cenově přijatelné a hlavně kvalitní - třeba mražený hrášek nemusím před vařením přebírat, abych vybrala kusy celých lusků se stopkou, jak se mi to občas u jiných výrobců stávalo.
A tak, když jsem díky portálu Blogerky.cz dostala možnost výrobky DIONE otestovat a vyzkoušet si tak i další zeleninu a ovoce, šla jsem do toho.
Balíček dorazil a tak jsem se hned pustila do kuchtění. Zrovna český hrášek se hodil, protože právě dorostla hlíva a chystala jsem se na

Tlačenku z hlívy ústřičné
Na její výrobu je potřeba:

750 ml kuřecího nebo silného zeleninového vývaru
500 g hlívy ústřičné
250 g mraženého hrášku
20 g želatiny (želatina na vaječnou tlačenku)
sůl, pepř
.
Hlívu nakrájíme na větší kousky a vaříme jí 30 minut ve vývaru. Pět minut před koncem varu přisypeme hrášek. Po uvaření scedíme a do vývaru ihned zamícháme želatinu a za občasného míchání jí necháme rozpustit Vše smícháme, opepříme, dáme do formy na biskupský chlebíček a necháme přes noc v lednici ztuhnout:
No a druhý den už krájíme a podáváme jako normální tlačenku, třeba s vinným octem a cibulí:

No a protože mě už dlouho "honí mlsná", přišla mi vhod i směs lesního ovoce.
Začala jsem hned konat a výsledkem byl

Bezlepkový koláč s lesním ovocem
Pokud ho chcete také vyzkoušet, připravte si:

125 g kokosu
125 g tučného tvarohu
3 vejce
2 lžíce psyllia
2 lžičky bezlepkového prášku do pečiva (nejlépe s vinným kamenem)
1 balíček mraženého ovoce Lesní směs
špetka soli
Koláč jsem nesladila, jsem zvyklá na přirozeně sladkou chuť kokosu a ovoce, ale pokud máte rádi sladké věci, můžete si ho přisladit např. lžící medu nebo třtinového cukru.

Kokos spolu s psylliem rozmixujeme v mixéru, přidáme 2 lžičky prášku do pečiva.¨
Žloutky smícháme s tvarohem, z bílků ušleháme se špetkou soli tuhý sníh.
Do sněhu přidáme všechny přísady a ještě metlami rychle promícháme.
Dáme do formy vyložené pečícím papírem (na vyložení kulaté formy existuje jednoduchý "fígl", aby papír ve formě pěkně držel...prostě ho zmačkáme do koule, znovu rozprostřeme a rázem ve formě drží).
Pečeme ve vyhřáté troubě na 180 stupňů cca 45 - 50 minut - zkoušíme špejlí. 
Hotový koláč necháme vychladnout a teprve potom z formy vyndáme:




středa 7. června 2017

Nízkosacharidové ovocné knedlíky

Poslední dobou čerpám inspiraci ve facebookové skupině "Nízkosacharidové stravování pro hubnutí a zdraví". Včera tam doslova vypuklo šílenství ovocných knedlíků :-) Nikdy jsem ovocné knedlíky zrovna dvakrát nevyhledávala - a posledních pár let už vlastně nejedla vůbec, protože jsem si myslela, že bez mouky prostě uvařit nejdou. Ale tolika krásným fotkám se nedalo odolat a tak jsem vyzkoušela svou variaci na tyhle nízkosacharidové knedlíky. Na jednu pořádnou porci je potřeba:

100 g tvarohu
1 vejce
1 vrchovatá lžíce psyllia
2 lžíce strouhaného kokosu
špetka soli
...no a ovoce podle chuti

Psyllium s kokosem rozmixujeme v kávomlýnku (nebo v mixéru). Přidáme vejce rozmíchané s tvarohem a špetku soli.
Kaše, která vznikne, začne rychle tuhnout. Uplácáme z ní kouli a po chvíli kouli nakrájíme na 7 plátků a do každého zabalíme jahodu, nebo jiný kousek ovoce. Vaříme ve vodě 5 minut - vodu jsem udržovala jen tak, aby nevřela klokotem.

Na polití jsem použila omáčku vytvořenou z jahod, smetanového jogurtu a 5 lístečků lipie sladké:

pondělí 5. června 2017

Sírovec na kari

Původně jsem dneska vyrazila nasbírat květy černého bezu, abych je mohla zamíchat do omelety. Ale ze staré hrušky do daleka doslova zářil sírovec. Krásný mladý trs tohoto jedlého choroše (mladý sírovec je měkký, měl by do něj zajet nůž jak do másla, starý už není jedlý) Tak byl k obědu místo omelety sírovec na kari. 
Trs jsem rozdělila na menší kousky, očistila a nechala pět minut povařit ve vodě: 
Potom jsem ho scedila a nakrájela na nudličky. 
Na pánev jsem na přepuštěné máslo dala smažit nadrobno nakrájenou cibuli, přidala sírovec a za občasného míchámí počkala, až se osmaží a změkne. Potom stačí přisypat trošku kari koření, sůl, zalít kelímkem šlehačky a počkat, až vše zhoustne. 
Měla jsem s nízkosacharidovými vaflemi, ale je dobrý i s rýží: