Jak sladit stévií

Popravdě řečeno, ještě nedávno bych odpověděla: "No, to bych taky ráda věděla".
Dočetla jsem se o tom, jak je stévie sladká, zakoupila sazeničky, vysadila je do skleníku...a když se sazeničky rozrostly, začala jsem ochutnávat.
Nejdřív jsem ochutnala samotný lísteček. Chutnalo to přesně tak, jako když jsem kdysi dávno u babičky rozkousala tabletku Sacharinu. Pro ty, kteří v mládí neměli přístup k Sacharinu, nebo jim chyběla dětská zvídavost: chutnalo to asi tak, jako když olíznete pocukrovanou železnou a značně zrezlou trubku.
A tak jsem začala hledat na netu, jak si s tou sladkou potvorou poradit. Rady se značně rozcházely. Zalít horkou vodou, zalít studenou vodou, usušit, nesušit...sklízet před květem, v květu. Mezitím mi rostlinky začaly kvést. Tak jsem je ostříhala, usušila a dala do sklenice, že budu pokračovat ve zkoumání, až bude čas. Obrostly přes léto ještě párkrát, tak znova ostříhat, usušit a šup do sklenice.
No a teď jsem na sklenici stévie narazila ve spížní skříni. Vhodila jsem lístečky do mixéru a mixovala tak dlouho, dokud z otvoru ve víčku nestoupal zelený prach. Po chvilce jsem ten sladký poklad přesypala do skleničky:

A dumala, co s tím dál. Nejřív jsem zkusila osladit čaj asi čtvrtkou čajové lžičky tohoto prášku.

Čaj vypadal jak čerstvě nabraná voda z rybníka a chutnal...no...kulantně řečeno...zvláštně. V puse jsem měla přeslazeno a pila hořký čaj. Nějak se ty chutě nedovedly spojit.

Při dalším pokusu jsem vrchovatou lžičku sušeného prášku zalila decilitrem vroucí vody a nechala vyluhovat do vychladnutí. Může klidně zůstat i přes noc. Přecedila jsem a vychladlý extrakt nalila do skleničky. "Voní" to asi jako kopřivový čaj. Přesto jsem našla odvahu a osladila si dvěma lžičkami ájurvédské kafe. Když zavřu oči, můžu si představovat, že piju kafe ze starého železňáku :-) Nebudu tvrdit, že mi to nějak extra chutná. Nicméně je to asi zdravější varianta slazení, než umělá sladidla. Nálev jsem uchovávala v lednici a spotřebovala během 3 dnů, delší skladování nemám vyzkoušené.

Zkusila jsem trošku prášku nasypat i do jablečných muffínek. Na 12 kousků to byla asi jedna lžička.

Ano, jedlé to bylo. Hlavně díky tomu, že jsem do těsta přidala hromadu skořice a hřebíčku, které tu chuť přebily. No, máte-li někdo vlastní zkušenost, jak opravdu účinně používat stévii - prosím, sem s ní...