Šípkový čaj popíjím dodnes celou zimu. Dříve jsem používala sáčky prodávané v každém supermarketu, zalila vodou, nechala vychladit...Dnes už se sáčkovanému čaji vyhýbám, ten nejlepší si totiž připravíte doma sami. To při podzimních procházkách (nejlépe na přelomu září a října, ještě před prvními mrazíky) najdete v přírodě krásný šípkový keř:
Vyzbrojeni dlouhými rukávy a starými nůžkami se na keř vrhnete a ostříháte tolik šípků, kolik zvládnete (nebo prostě tolik, kolik se vám vejde do sušičky). Doma šípky opláchnete, očistíte od stopek a "bubáků" a rozložíte na plata sušičky (chtěla jsem původně sušit na topení, ale ještě bylo takové teplo, že jsme doma netopili). Na internetu se sice dočtete, že se šípky dají usušit i v troubě, ale zkoušela jsem to jednou a prostě mi i při nízké teplotě zhnědly. A tak raději suším s přestávkami 2 - 3 dny na 70 stupňů v sušičce ovoce:
Usušené a vychladlé šípky uskladňuji ve velkých sklenicích ve špajzce a v kuchyni si nechávám vždy jen nadrcené tak na týden dopředu:
Pokud jste letos prošvihli sběr, tak holt předchozí odstavečky přeskočte a kupte si celé sušené šípky v lékárně, na internetu, na farmářských trzích...prostě kdekoli dále pokračujte až tady:
Sušené šípky rozdrťte (v pevném igelitovém sáčku paličkou, mezi dvěma papíry válečkem na nudle...prostě jak vám vyhovuje).
Rozdrcené šípky dáme do smaltovaného hrnce a zalijeme studenou vodou v poměru 1 lžíce drti na půl litru vody, přikryjeme pokličkou a necháme stát přes noc.
Druhý den ohřejeme na cca 80 stupňů, vypneme a necháme trošku zchladnout.
Přecedíme přes jemný cedníček a už si můžeme pochutnávat.
Já ještě používám zbylou drť při přípravě ovocného čaje, nejčastěji jablečného. Přidám k drti slupky a vykrájené jádřince z jablek, kousek skořice, pár hřebíčků a povařím 15 minut. Opět přecedím (kvůli chloupkům z šípků přes opravdu jemný cedník) a jablečný čaj je na světě.
A všechny bacily mohou jít v zimě...inu...k šípku :-)
Taky se letos těším na šípkový čaj. Prorůstá nám šípkovou růží naše křídlová brána, takže jakmile trochu přemrznou, tak to vystříháme a zkusíme to přesadit. A nakonec uvidíme, zda to bude k něčemu platné, každopádně už teď je tam šípků skutečně požehnaně a těším se na čaj i šípkovou marmeládu. :)
OdpovědětVymazatPro mě osobně je vždycky nejtěžší na ten šípek jít. I když co mám nářadí od Alzy, ve kterém jsou i klasické kleště na keře, tak je to pro mě o něco snadnější. Ale tak co si budeme, když chcete šípek na šípkovou omáčku, tak musí být přemrzlý a já nejsem zrovna člověk, co by si nějak liboval v zimním počasí. :)
OdpovědětVymazat